Jen z výše uvedeného je zřejmé, že ne každý rodinný dům, jež je za nízkoenergetický vydáván, jím opravdu je. Dále je vždy potřeba, aby investor rodinného domu sám rozhodl o výši investice tak, aby se vložené prostředky do energetických úspor opravdu vraceli v reálném čase na úspoře dodávané energie.
Je například běžnou praxí, že jsou nabízeny dodávky tepelných čerpadel s výkonem na hranici 50-80% celkových tepelných ztrát domu sice za mimořádně zajímavých cenových podmínek, ale s velmi problematickou úsporou energie. Stejně tak je rozšířený názor ( i u odborné veřejnosti), že z hlediska tepelných ztrát je nejvýhodnější co nejširší obvodové cihlové zdivo.
Trend doložený zahraniční praxí i reálnými výpočty je přitom naprosto opačný. Štíhlá nosná konstrukce obvodové stěny ( železobeton, betonové tvárnice spod.) a na něj masivní zateplení ( až 400 mm polystyrénu). Je nejrozšířenějším konstrukčním systémem u nízkoenergetických domů. Tímto způsobem jsou řešeny i například konstrukce pasivních domů, kde jsou nároky na úspory energie ještě vyšší.
